Přeložila: Jana Hrčková, Jan Horgoš
České vydání: 200 stran, paperback
Nakladatelství: Zoner Press, 2010
Česká anotace: Městečku Kurouzu není dopřána ani chvíle oddechu. Spirály získávají na síle a pod jejich neblahým vlivem se obyvatelé mění. Psychicky i fyzicky. Do noci září podivné světlo z černého majáku, které lidem vymývá mozky, studenti místní školy se mění v hlemýždě. Nad Jezírkem vážek ve spirále krouží mračna komárů toužících po lidské krvi. Kolem nemocnice se začínají objevovat první mrtví, vysátí do poslední kapky, a Kirie začíná pochybovat o své příčetnosti. Neznámé síly jí usilují o život a její okolí se mění v bizarní panoptikum plné strachu a hnusu. Jen díky příteli se jí daří unikat zlověstné moci, která čím dál rychleji mění celé Kurouzu. Začtěte se do druhého dílu grafického románu známého japonského autora hororů, Džundžiho Itóa.
Co, proč a jak aneb Moje reakce:
Jestliže moje dojmy z prvního dílu byly morbidní, zvrácený, šílený a nechutný, během čtení druhého zůstalo pouze šílený a nechutný.
Trocha toho recenzování:
Popravdě netuším, co si o druhém díle myslet. Po přečtení prvního jsem se na druhý neskutečně těšila. Říkala jsem si, s čím novým asi tak Džundži zase přijde a jestli bude koncept druhého dílu stejný jako prvního. Byl. Zůstaly dokonce i kapitoly "mimo kontext", kdy hrála prim postava, která zešílela/umřela/změnila se ve spirálu/zešílela, umřela a změnila se ve spirálu. V této manze se dokonce začali lidé proměňovat ve šneky, a jelikož jsou šneci hermafroditi, klíďo píďo se mohlo stát, že se stali šneky dva kluci a po přemístění do stejné klece si udělali malé šnečky. Roztomilé, co? Na rozdíl od prvního dílu Spirály jsem však měla z druhého dílu pocit, že jsou už opravdu mimo z kontextu a že Džundžimu začínají docházet nápady. A i když jsem si pořád myslela, že je to skvost hororového manga žánru, něco mi začalo zlomyslně našeptávat, že druhý díl za tím prvním značně pokulhává.
Postavy zůstávají stejné. Kirie si na poměry šíleného městečka a jeho obyvatel stále vede překvapivě dobře a i když se jejímu příteli od prvního dílu poněkud zvětšily kruhy pod očima a výraz šílence mu ve tváři zůstal, stále zůstává přes veškeré pochybnosti, které nám Džundži cpe, tou nejracionálněji uvažující postavou celého příběhu. Z ostatních postav snad není třeba nikoho zmiňovat, jen dodám, že Kiriina rodina byla banda tupců. Ale hádám, že prostě museli. Kdyby jim Džundži nadělil alespoň trochu toho zdravého rozumu, celá rodina by pláchla z města a třetí díl by se nekonal. A to by byla velká škoda, co? No, ne tak docela.
Když už totiž začaly tropit neplechu i obyčejní komáři a z těhotných žen se začali stávat upíři, věděla jsem, že je něco špatně. Narození miminek, jejich stále rostoucí pupeční šňůry, překvapivá inteligence a snaha dostat se matkám zpět do břicha za jakoukoliv mi vyrazilo dech. Tím horším způsobem. Opravdu jsem se totiž začala dusit. A bohužel ne smíchy. Osobně považuji tyto dvě kapitoly za naprosto odporné a zvrácené. Noční můry jsem z nich měla ještě týden. Na rovinu myslím, že tento příběh vůbec nemusel vzniknout. Tedy spíše neměl.
Na druhou stranu musím uznat, že mě manga stále dokázala něčím překvapit. Objevila se také chvíle, kdy jsem se zasmála, vzápětí mi však začaly vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Bohužel stále přetrvávala nechutnost.
A nakonec malá poznámka mimo příběh - Kirie to s krátkými vlasy moc sluší! Mimochodem kresba je stále výborná. Až tak, že jsem se občas modlila, aby nebyla.
Nakladatelství: Zoner Press, 2010
Česká anotace: Městečku Kurouzu není dopřána ani chvíle oddechu. Spirály získávají na síle a pod jejich neblahým vlivem se obyvatelé mění. Psychicky i fyzicky. Do noci září podivné světlo z černého majáku, které lidem vymývá mozky, studenti místní školy se mění v hlemýždě. Nad Jezírkem vážek ve spirále krouží mračna komárů toužících po lidské krvi. Kolem nemocnice se začínají objevovat první mrtví, vysátí do poslední kapky, a Kirie začíná pochybovat o své příčetnosti. Neznámé síly jí usilují o život a její okolí se mění v bizarní panoptikum plné strachu a hnusu. Jen díky příteli se jí daří unikat zlověstné moci, která čím dál rychleji mění celé Kurouzu. Začtěte se do druhého dílu grafického románu známého japonského autora hororů, Džundžiho Itóa.
Co, proč a jak aneb Moje reakce:
Jestliže moje dojmy z prvního dílu byly morbidní, zvrácený, šílený a nechutný, během čtení druhého zůstalo pouze šílený a nechutný.
Trocha toho recenzování:
Popravdě netuším, co si o druhém díle myslet. Po přečtení prvního jsem se na druhý neskutečně těšila. Říkala jsem si, s čím novým asi tak Džundži zase přijde a jestli bude koncept druhého dílu stejný jako prvního. Byl. Zůstaly dokonce i kapitoly "mimo kontext", kdy hrála prim postava, která zešílela/umřela/změnila se ve spirálu/zešílela, umřela a změnila se ve spirálu. V této manze se dokonce začali lidé proměňovat ve šneky, a jelikož jsou šneci hermafroditi, klíďo píďo se mohlo stát, že se stali šneky dva kluci a po přemístění do stejné klece si udělali malé šnečky. Roztomilé, co? Na rozdíl od prvního dílu Spirály jsem však měla z druhého dílu pocit, že jsou už opravdu mimo z kontextu a že Džundžimu začínají docházet nápady. A i když jsem si pořád myslela, že je to skvost hororového manga žánru, něco mi začalo zlomyslně našeptávat, že druhý díl za tím prvním značně pokulhává.
Postavy zůstávají stejné. Kirie si na poměry šíleného městečka a jeho obyvatel stále vede překvapivě dobře a i když se jejímu příteli od prvního dílu poněkud zvětšily kruhy pod očima a výraz šílence mu ve tváři zůstal, stále zůstává přes veškeré pochybnosti, které nám Džundži cpe, tou nejracionálněji uvažující postavou celého příběhu. Z ostatních postav snad není třeba nikoho zmiňovat, jen dodám, že Kiriina rodina byla banda tupců. Ale hádám, že prostě museli. Kdyby jim Džundži nadělil alespoň trochu toho zdravého rozumu, celá rodina by pláchla z města a třetí díl by se nekonal. A to by byla velká škoda, co? No, ne tak docela.
Když už totiž začaly tropit neplechu i obyčejní komáři a z těhotných žen se začali stávat upíři, věděla jsem, že je něco špatně. Narození miminek, jejich stále rostoucí pupeční šňůry, překvapivá inteligence a snaha dostat se matkám zpět do břicha za jakoukoliv mi vyrazilo dech. Tím horším způsobem. Opravdu jsem se totiž začala dusit. A bohužel ne smíchy. Osobně považuji tyto dvě kapitoly za naprosto odporné a zvrácené. Noční můry jsem z nich měla ještě týden. Na rovinu myslím, že tento příběh vůbec nemusel vzniknout. Tedy spíše neměl.
Na druhou stranu musím uznat, že mě manga stále dokázala něčím překvapit. Objevila se také chvíle, kdy jsem se zasmála, vzápětí mi však začaly vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Bohužel stále přetrvávala nechutnost.
A nakonec malá poznámka mimo příběh - Kirie to s krátkými vlasy moc sluší! Mimochodem kresba je stále výborná. Až tak, že jsem se občas modlila, aby nebyla.
Závěrečné hodnocení:
Z druhého dílu jsem opravdu rozpačitá. Stále nevím, co si myslet, o to těžší to mám s bodováním. Když však vezmu v úvahu poměr děsivosti x nechutnosti, se smutným zjištěním musím konstatovat, že z toho Spirála 2 nevychází zrovna nejlépe. Bodík však přičítám za Kirie s krátkými vlasy, zamilovaný tajfun, zombíka a vtipný okamžik se šneky hermafrodity. Když nad tím tak přemýšlím, až na ty dvě kapitoly s komáří variací na upíry to nebylo až tak špatné...možná prostě jen nemám až tak silný žaludek, jak jsem si myslela.
Mé hodnocení: 710
- Chtěla bych poděkovat nakladartelství Zoner Press za poskytnutí recenzního výtisku
- Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství
- Anotace i obrázek obálky byly použity ze stránek nakladatelství
Žádné komentáře:
Okomentovat